Argentit a akantit, Ag2S
Argentit a akantit jsou víceméně totožné minerály. Jedná se o přírodní sulfid (sirník) stříbrný. Argentit / akantit má kovový vzhled, je černošedý až černý, kujný a měkký. Obvykle je celistvý nebo keříčkovitý. Bývá i drátkovitý, a to v případě, že vznikne přeměnou drátků ryzího přírodního stříbra. Vzácněji tvoří hrubé nedokonalé zaoblené krystaly tvaru osmistěnu nebo krychle (argentit) a kopinaté či trnovité krystaly (akantit).
Rozdíl mezi argentitem a akantitem je následující. Pokud sulfid stříbrný krystalizuje při teplotě vyšší než 179 °C, pak se atomy stříbra a síry uspořádávají do struktury, která má krychlovou (kubickou) souměrnost. Pokud krystalizuje při teplotě nižší, potom vzniká jiná krystalová struktura s jednoklonnou (monoklinickou) souměrností. Jelikož je kubická forma sulfidu stříbra (argentit) při teplotě nižší 179 °C nestabilní a v běžných podmínkách na zemském povrchu jsou teploty podstatně nižší, přeměňují se všechny původně argentity na monoklinický akantit. Krystaly argentitu přitom zachovávají stejný vnější tvar, přeskupuje se pouze vnitřní struktura krystalů (z krychlové na jednoklonnou, tzn. z argentitu na akantit). Striktně vzato tedy nacházíme v přírodě pouze akantity, které jsou běžně označovány jako argentit, přestože to není zcela přesné. Zdá se, že většina akantitů, které nacházíme, vznikla původně jako argentit, tzn. při teplotách spíše vyšších.
Argentit se vyskytuje v podstatě pouze na hydrotermálních rudních žilách, především v jejich připovrchových cementačních zónách, kde bývá spolu s přírodním stříbrem. V minulých staletích býval velmi vyhledávanou rudou stříbra pro svůj vysoký obsah tohoto kovu. V 16. století byl hlavní stříbrnou rudou v Jáchymově, a to zejména v počátcích těžby během tamní stříbrné horečky. Nacházel se totiž ve velkých akumulacích v připovrchových partiích jáchymovských rudních žil, nacházel se i v podobě až 3 cm velkých krystalů.
Pěkné ukázky argentitu se vyskytovaly také ve stříbrných dolech v Ratibořských Horách a Staré Vožici, sv. od Tábora a v Příbrami. Ze zahraničních výskytů můžeme uvést například stříbrná ložiska Freiberg a Schneeberg v Německu, odkud pocházejí až 4 cm velké spojky krychle a osmistěnu. Dnes je význam argentitu jako rudy stříbra spíše okrajový, stříbro je totiž většinou vyráběno jako vedlejší produkt těžby a zpracování rud jiných kovů, zejména mědi a olova.
Zobrazit: