Bornit, Cu5FeS4
Bornit je sulfid (sirník) mědi a železa. Má kovový vzhled, na čerstvém lomu je hnědočervený, na vzduchu ovšem rychle nabíhá do modrofialového odstínu. Nejčastěji je masivní celistvý, vtroušený v podobě zrn, má lasturnatý lom, jen poměrně vzácně tvoří automorfně omezené krystaly. Bornit je významnou rudou mědi.
Největší a nejvýznamnější ložiska mědi na světě jsou magmatická tzv. porfyrová měděná ložiska, na nichž bývá vtroušený bornit významným nositelem mědi. Vzniká také na hydrotermálních rudních žilách, ve skarnech, greisenech, bazaltech, v metamorfovaných tmavých vulkanitech, vzniká také v sedimentárním prostředí.
U nás se vyskytoval spolu s podobným chalkozínem na hydrotermální žíle v rudném dolu ve Vrančicích, jižně od Příbrami. Až 3 cm velké pecky bornitu povlečené malachitem, vyvětralé z rudní žíly lze nalézt na poli při severním okraji Hradových Střímelic, sv. od Benešova, kde byla měď dříve v menší míře dolována.
Jemnozrnný bornit je součástí tzv. měděných břidlic vzniklých usazováním v lagunách. Měděné břidlice byly těženy jako měděná ruda v Mansfeldu a Sangerhausenu v Durynsku (Německo) a v okolí polského Lubinu.
Až 3 cm velké krystaly se vyskytují na lokalitě Likasi v provincii Shaba (Katanga) v Demokratické republice Kongo (Zair). Až 3 cm velké krystaly se vyskytovaly také na žilách alpského typu na Grossvenedigeru v Salcbursku (Rakousko). Na trhu s minerály se nyní objevují hlavně skupiny nedokonalých krystalů velikosti do 1 cm narostlé na drobně krystalovaném křemeni z lokality Džezkazgan v Kazachstánu.
Zobrazit: