Chalkozín (chalkocit), Cu2S
Chalkozín je sulfid měďný. Vedle chalkopyritu, bornitu a kupritu bývá těžen jako ruda mědi. Na čerstvém lomu je modrošedý, kovově lesklý s lasturnatým lomem, na vzduchu rychle oxiduje a povléká se černými matnými oxidy mědi. Tvoří zrnité, kusové či celistvé agregáty; dobře omezené krystaly jsou vzácné. Vyskytuje se na hydrotermálních žilách, významné ložiskové akumulace tvoří na ložiscích tzv. porfyrových měděných rud a na sedimentárních ložiscích mědi.
Na hydrotermálních rudních žilách vznikl buď vysrážením z hlubinných magmatických roztoků anebo cementačně přeměnou jiných sulfidů mědi působením povrchových vod. Cementační chalkozín tvoří ložiskové akumulace v připovrchových partiích pyrito-chalkopyritových ložisek oblasti Rio Tinto ve Španělsku, dále na ložisku porfyrových měděných rud Bingham v Utahu v USA; velké bloky tvořil cementační chalkozín na rudních ložiscích v Butte ve státě Montana v USA, v Tsumebu v Namibii, v australském Broken Hillu a jinde.
Pěkné sloupcovité až 1,5 cm velké krystaly se vyskytly na ložisku mědi a cínu Redruth v Cornwallu v Anglii. Až 8 cm mocné celistvé výplně rudních žil se vyskytovaly v hlubinném rudném dolu ve Vrančicích jižně od Příbrami. Spolu s pyritem a bornitem je součástí jílovců ve Vernéřovicích zsz. od Broumova a pískovců v Horní Kalné jižně od Vrchlabí. Bohatá ložiska s chalkozínem v usazených horninách se nacházejí v tzv. „měděném pásu“ v severní Zambii a v provincii Shaba (Katanga) v Konžské demokratické republice (dříve Zair).
Zobrazit: