Magnetit, Fe3O4
Magnetit, oxid železa, patří společně se spinelem, chromitem a dalšími minerály do řady tzv. spinelidů. Spolu s hematitem je nejdůležitější rudou železa. Je šedočerný až černý, polokovově až kovově lesklý, neštěpný, nerovného lomu. Je silně magnetický, některé vzorky i permanentně. Tvoří zrnité a celistvé agregáty či vtroušená zrna. Nepříliš hojné jsou jeho dobře omezené krystaly tvaru osmistěnu, vzácně tvaru dvanáctistěnu kosočtvercového, zcela výjimečně i tvaru krychle.
V malých množstvích je běžný ve vyvřelinách jako jsou čediče, gabra aj. Je odhadováno, že magnetit tvoří dokonce až 2 % objemu zemské kůry. Ekonomicky významná jsou jeho ložiska ve skarnech. Pěkné krystaly se vyskytují na žilách alpského typu (oblast Lercheltini ve Švýcarsku) a v mastkových a chloritických krystalických břidlicích. Je odolný, takže se hromadí v říčních náplavech. Významná ložiska magnetitu jsou těžena zejména ve Švédsku, Norsku a v Jihoafrické republice. U nás se těžil z magnetitového skarnu ve Vlastějovicích zsz. od Ledče nad Sázavou. Pěkné až 1 cm velké osmistěny zarostlé v chloritické břidlici se nacházely v lomu Smrčina u Sobotína, sv. od Šumperka. Uvádí se, že asi 12 % jemnozrnného rozptýleného magnetitu obsahují čediče památné hory Říp, takže Říp celkem spolehlivě vychyluje střelku kompasu.
Drúzy pěkných lesklých osmistěnů přicházejí v současnosti na trh z Potosí v Bolívii. Pěkné drúzy osmistěnů pocházejí také z masívu Kovdor na poloostrově Kola v Rusku a z mnoha dalších zahraničních nalezišť.
Zobrazit: