Olivín, (Mg, Fe)2SiO4
Olivín je křemičitan (silikát) hořčíku a železa. Je to velmi významný horninotvorný minerál, který se podílí na stavbě tmavých vyvřelin jako jsou peridotity (olivínovce), bazalty (čediče), gabra, dolerity, nefelinity aj. Tvoří 2,6 % průměrného složení všech vyvřelých hornin. Vyskytuje se i v některých přeměněných horninách, je znám z meteoritů.
Olivíny obsahují hořčík a železo v proměnlivém poměru, tyto prvky se totiž mohou v jejich krystalové struktuře vzájemně zastupovat. V přírodě jsou hojnější olivíny s převahou hořčíku nad železem. Čistý hořečnatý olivín označujeme jako forsterit Mg2SiO4, čistý železnatý olivín jako fayalit Fe2SiO4. Složení olivínu pak charakterizujeme podle toho, jaký je poměr mezi forsteritovou a fayalitovou složkou a o olivínech hovoříme jako o řadě minerálů, jejímiž krajními členy jsou forsterit a fayalit. Olivíny obvykle obsahují i něco manganu, niklu, vápníku či zinku.
Olivín je zelený až žlutozelený, méně často čirý, hnědý, bezbarvý, skelně až mastně lesklý, průhledný až průsvitný, špatně štěpný ve dvou směrech (spíše odlučný), má lasturnatý lom. Tvoří zrna a zrnité agregáty, dobře omezené krystaly jsou poměrně vzácné. V připovrchových podmínkách je olivín nestabilní a přeměňuje se na serpentin (peridotity – olivínovce jsou přeměňovány na serpentinity – hadce).
Až 60 cm velké koule (pecky) zrnitého olivínu uzavřené v čediči se hojně vyskytují v okolí Semil. Tyto olivínové pecky tvoří asi 2 % celkového objemu tamních čedičů, lze je vidět a sbírat například v lomu ve Smrčí zsz. od Semil. Jsou to vlastně útržky plášťových hornin tvořených převážně olivínem, pocházejí tedy ze značných hloubek. Z těchto koulí bývají vybírána průhledná zrna, která se brousí jako drahý kámen. Nejslavnějším světovým nalezištěm olivínu drahokamové kvality je ostrov Zabarjad (Zebirget, Saint John) v Rudém moři (Egypt). Zde se vyskytly jeho až 10 cm velké tabulkovité krystaly, známé již ve starověku. V současnosti se na trhu objevují především pěkné krystaly forsteritu až 8 cm velké (obvykle do 4 cm) ze Suppatu v Pákistánu.
Až 4 cm velké (obvykle do 1 cm) dobře omezené krystaly se zaoblenými hranami, na povrchu zcela přeměněné, se vyskytují ve vulkanickém tufu na Vlčí hoře u Černošína sz. od Stříbra.
Teplota tavení forsteritu je 1890°C, takže olivíny jsou využívány v metalurgii na výrobu cihel do vyzdívacích pecí a výrobu slévačských forem, při výrobě akumulačně-tepelných bloků ve sklářských pecích, dále v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv, jako brusivo, zcela výjimečně slouží i jako ruda hořčíku.
Zobrazit: