Opál, SiO2 · nH2O

Opál je amorfní hydratovaný oxid křemičitý. Struktura opálů je silně neuspořádaná, opály nevytvářejí pravidelnou krystalovou strukturu. Říkáme, že opál je beztvarý neboli amorfní. Obsah vody v opálech kolísá v rozmezí cca 3 až 12 hmotnostních %. Časem vodu ztrácejí a krystalizují na křemen – chalcedon. Opály jsou různě zbarvené příměsmi, bývají šedobílé, šedé, zelené, šedomodré, žluté, okrové, hnědé, černé atd. Mohou být i bezbarvé a průhledné.

Čirý opál je tradičně označován jako hyalit, další variety se podle svého vzhledu označují jako mléčný opál (bílý), dřevitý opál (fosilizuje dřevo), ohnivý opál (oranžově červený), mechový opál (s dendrity oxidů manganu a železa) atd. Kašolong je matný, křídově bílý celistvý opál, menilit je vrstevnatý sedimentární opál, gejzírit je pórovitý opál vysrážený z termálních pramenů. Křemelina je sedimentární hornina vzniklá ve sladkovodních jezerech nahromaděním opálových schránek rozsivek. Nejčastěji vzniká opál zvětráváním hadců, často vyplňuje trhliny a dutiny ve vulkanitech a jejich tufech.

Opály jsou obvykle voskově lesklé nebo matné, průsvitné až neprůhledné s výrazně lasturnatým lomem. Většinou tvoří hlízy, krápníky, povlaky, žilky atd. Poměrně vzácný je tzv. drahý opál, jenž se vyznačuje vysokou barvoměnou, tedy jakýmsi „třpytivým doužkováním“. To je způsobeno rozkladem bílého světla na základní spektrální barvy na vrstvách pravidelně uspořádaných, mikroskopických, stejnoměrně velkých opálových kuliček, z nichž se drahé opály skládají. Drahé opály jsou vysoce ceněny už od antiky jako drahý kámen. Vyskytují se v Dubníku jv. od Prešova a zejména v Austrálii a v USA.

Až několik decimetrů velké hlízy voskového, mléčného a dendritického opálu lze sbírat na některých polích v okolí Křemže (Mříč, Bohouškovice, Stupná aj.) jz. od Českých Budějovic. Na těchto lokalitách vznikl opál přeměnou hadců. Velmi známé jsou bezbarvé čiré hroznovité hyality narůstající na balvany čediče ve vulkanickém tufu u Valče v Doupovských horách.

Kromě toho, že některé opály jsou využívány jako ozdobné a šperkové kameny, má praktický význam především křemelina, která je využívána v chemickém průmyslu, k výrobě filtrů, jako plnivo, dále k výrobě lehkých izolačních a stavebních hmot, k leštění a k výrobě speciální keramiky.

Další informace v literatuře

Bohatý M. (1996): Opál. – Minerál (Brno) 4, 4, 227–235.

Zobrazit:

velebil.net