7.2. Horniny plutonické (plutonity, „hlubinné vyvřeliny“)

Plutonické horniny vznikají tuhnutím křemičitanové taveniny (magmatu), jež vzniká tavením hornin ve spodní části zemské kůry. Oproti vulkanickým horninám tvoří plutonity obvykle mnohem větší tělesa – tzv. plutony. V Čechách patří mezi největší tzv. Středočeský pluton rozprostírající se mezi Říčany, Táborem a Klatovy na ploše asi 3000 km². Plutony jsou tvořeny žulami a žulám podobnými horninami, jako jsou diority, granodiority apod.

Plutonické horniny (hlubinné vyvřeliny) tuhnou hlouběji a déle než vulkanity. Minerály měly více času ke krystalizaci, a proto jsou plutonity oproti vulkanickým horninám hrubozrnnější, krystaly minerálů jsou větší. (Toto tvrzení vlastně není zcela přesné. Lépe by bylo říci, že výslednou velikost krystalů v magmatické hornině, tedy jak plutonické, tak vulkanické, ovlivňuje především počet zárodečných krystalů v chladnoucím magmatu. Je-li počet zárodků nižší, je hornina hrubozrnnější, krystaly měly prostor k růstu; je-li počet zárodků vyšší, je výsledná hornina jemnozrnnější, protože krystaly si vzájemně více konkurovaly.)

Plutonické horniny jsou většinou světlých barev v různých odstínech šedé (např. žula), ale mohou být pochopitelně i velmi tmavé. Jejich jednotlivé minerály lze obvykle dobře rozlišit již pouhým okem. V žule jsou dobře vidět jednotlivá zrna křemene, živců a šupinky slíd.

Vyrostlice v plutonitech a vulkanitech

V odstavcích o krystalech jsme hovořili o tzv. xenomorfních krystalech, tj. špatně omezených a také o automorfních krystalech, tj. krystalech velmi dobře omezených krystalovými plochami. Automorfně (dobře) omezené bývají často tzv. vyrostlice ve vyvřelých (magmatických) horninách (porfyrické vyrostlice) nebo vyrostlice v přeměněných (metamorfovaných) horninách (porfyroblasty).

Vyrostlice ve vyvřelých horninách vykrystalizovaly o něco dříve než ostatní zrna minerálů, jimiž jsou vyrostlice obklopeny, a bývají proto také o něco větší. Vyrostlice krystalů poměrně často dosahují velikosti několika centimetrů, vzácně i více. Příkladem mohou být vyrostlice krystalů živce v porfyrických žulách (např. tzv. liberecká žula nebo loketská žula aj.). Textura porfyrických žul může vzdáleně připomínat plátek tlačenky. Pokud porfyrická žula zvětrá a rozpadne se, nacházíme v přírodě volné vyvětralé vyrostlice (krystaly živce), a to v podobě mírně protažených tabulek (v ČR např. v Lokti nad Ohří).

Analogickým příkladem k porfyrickým žulám jsou vyrostlice amfibolů a pyroxenů ve vulkanitech. Slavným nalezištěm vyrostlic tohoto typu je Vlčí hora u Černošína. V tamních vulkanických tufech se hojně vyskytují až 10 cm dlouhé sloupce amfibolů, až 4 cm velké krystalové mnohostěny augitu a také až 2 cm velké dobře omezené krystaly olivínu.

Související odkazy

Předchozí: « Vulkanity (vulkanické horniny)
Další: Žilné vyvřeliny »
Obsah

velebil.net

Související odkazy