Pyroxeny
Pyroxeny jsou rozsáhlá a svým proměnlivým chemismem komplikovaná skupina křemičitanů (silikátů) – významných horninotvorných minerálů především tmavých vyvřelin; vznikají také v některých silněji metamorfovaných horninách. Je odhadováno, že pyroxeny tvoří asi 11 % zemské kůry. Pyroxeny vytvářejí nejčastěji zrnité až krátce stébelnaté agregáty a sloupcovité nebo tabulkovité krystaly. Makroskopicky jsou obvykle neprůhledné, nejčastěji černé až hnědé, zelené či šedozelené. Mají velmi dobrou štěpnost ve dvou směrech, které spolu svírají úhel blízký 90°. Úhel štěpných trhlin můžeme dobře pozorovat na příčných průřezech sloupcovitých krystalů. Slouží jako dobrý rozlišovací znak proti velmi podobným amfibolům, jež mají úhel štěpných trhlin na příčném řezu sloupcovitým krystalem blízký 120°.
Podle krystalové souměrnosti jsou pyroxeny děleny na ortopyroxeny a klinopyroxeny, podle chemického složení jsou děleny do několika řad.
Řada enstatit–ferosilit
Jednou ze základních řad mezi pyroxeny je řada enstatit Mg2Si2O6 – ferosilit Fe2Si2O6 (symetrií ortopyroxeny). Mezi těmito dvěma krajními vyhraněnými členy jsou svým složením členy přechodné, jež bývají tradičně označovány jako bronzit a hypersten. V bronzitu převládá hořčík nad železem, v hyperstenu převládá železo nad hořčíkem.
- enstatit, Mg2Si2O6
- bronzit
- hypersten
- ferosilit, Fe2Si2O6
Enstatit
Enstatit bývá šedý, šedozelený, zelený až bronzově hnědý. Bývá součástí peridotitů, gaber a pyroxenitů. Chemicky velmi čistý enstatit byl vědecky poprvé popsán z vrchu Žďár u Rudy nad Moravou, kde tvoří až 2 cm velké šedozelené a žlutošedé sloupečky v hornině zvané lherzolit. Až půl metru velké krátce sloupcovité krystaly tvoří v gabrovém pegmatitu v Bamle u Kragerö v Norsku. Čistý ferosilit, tj. druhý krajní člen řady, není v přírodě příliš rozšířeným minerálem.
Řada diopsid–hedenbergit
Další základní řadou mezi pyroxeny je řada diopsid–hedenbergit (symetrií klinopyroxeny):
- diopsid, CaMgSi2O6
- hedenbergit, CaFe Si2O6
Diopsid
Diopsid je zelený, šedozelený, hnědý, šedý, bílý i růžový, tvoří zrnité agregáty a izolovaná zrna, méně často sloupcovité krystaly. Je běžnou součástí syenitů, dioritů, granodioritů, gaber, bazaltů, pyroxenitů a peridotitů. Bývá i v některých mramorech, dolomitech, erlanech a skarnech, v nichž bývá doprovázen wollastonitem, grosulárem a vesuvianem. Z mramorů lokality Richville ve státě New York v USA pocházejí až 8 cm velké průhledné bledě zelené krystaly, které se brousí jako drahé kameny.
Hedenbergit
Hedenbergit bývá olivově zelený, černozelený až černý; nejčastěji tvoří zrnité agregáty. Vyskytuje se především v erlanech a skarnech, méně častý je v syenitech a gabrech. Jeho dobře omezené krystaly jsou poměrně vzácné. Pěkné až 5 cm velké zelené až hnědozelené pocházejí z olověno-zinkového ložiska Broken Hill v Austrálii.
Další důležité pyroxeny
Dalšími důležitými pyroxeny jsou:
Augit, (Ca, Na)(Mg, Fe2+, Fe3+, Al, Ti)(Si, Al)2O6
Augit – černý, hnědočerný, černozelený klinopyroxen především bazaltů a gaber. Tvoří krátce sloupcovité nebo tabulkovité krystaly. Pěkné dobře omezené krystaly augitu obvyklé velikosti do 3 cm lze sbírat v tufech na Vlčí hoře u Černošína sz. od Stříbra.
Jadeit, Na(Al, Fe3+)Si2O6
Jadeit – bílý, šedý, zelený, růžový, fialový i červenohnědý až černý klinopyroxen, jenž vzniká v některých specielních typech metamorfovaných hornin. Tvoří v nich jemně vláknité až celistvé velmi houževnaté agregáty, které bývají využívány jako ozdobný a dekorační kámen. Nejslavnější historické výskyty ozdobného jadeitu jsou v Barmě.
Egirin, Na(Fe3+, Al)Si2O6
Egirin – černý, červenohnědý, černozelený, zelený i šedý klinopyroxen vyskytující se především v nefelinických syenitech a v některých znělcích (fonolitech), v nichž tvoří zrna, zrnité agregáty ale i paprsčité a vláknité agregáty nebo dlouze sloupcovité krystaly. V současné době se na sběratelském trhu s minerály ve větší míře objevují až 10 cm dlouhé, černozelené, skelně lesklé, dlouze sloupcovité krystaly z pegmatitu v Mount Malosa v Malawi.
Omfacit, (Ca, Na)(Mg, Fe2+, Al, Fe3+)Si2O6
Omfacit – zelený až tmavozelený klinopyroxen eklogitů a některých granulitů, v nichž tvoří zrna a zrnité agregáty.
Spodumen, LiAlSi2O6
Spodumen – šedý, růžový až fialový, zelený, žlutý i čirý, průhledný až průsvitný klinopyroxen vyskytující se výhradně v lithiem bohatých pegmatitech. Slouží jako surovina lithia i jako zdroj cesia, které obvykle obsahuje jako příměs. Průhledný růžový až fialový spodumen bývá označován jako kunzit, zelený hiddenit. Kunzit a hiddenit, pokud dosahují náležité kvality, tj. průhlednosti a barevnosti, bývají broušeny jako drahé kameny.
Až 30 cm velké šedobílé sloupcovité krystaly pocházejí z pegmatitu v Otově sz. od Domažlic. Až 30 cm dlouhé průhledné sloupce růžového kunzitu pocházejí z Afgánistánu a z Madagaskaru. Obří až několik metrů velké krystaly spodumenu byly nalezeny na několika pegmatitových lokalitách v USA.
Běžně se lze setkat i s dalšími názvy rozmanitých pyroxenů jako například pigeonit, salit, diallag nebo akmit.
Zobrazit: