Síra, S
Síra je jedním z chemických prvků, který se v přírodě kromě sloučenin (sulfidů/sirníků a síranů/sulfátů) vyskytuje i v ryzí tedy elementární podobě. Síra je sytě žlutá, někdy nazelenalá. Tvoří práškovité, houbovité či jemnozrnné a celistvé agregáty a povlaky, krápníky; vyskytuje se i v podobě krásných drúz dokonale omezených silně skelně lesklých průsvitných krystalů. Silně skelně lesklá je síra i na lasturnatě až nerovně lomných plochách. Síra snadno hoří, její krystaly jsou velmi křehké a špatně vedou teplo, takže již teplem ruky praskají.
Ekonomicky významná ložiska síry vznikla v prostředí evaporitových vápenců a sádrovců vysrážených odpařováním z mořské vody, a to rozkladem sádrovce působením speciálních bakterií. Historicky významná byla četná ložisko tohoto typu v provinciích Enna, Caltanissetta a Agrigento na Sicílii. Sicilská ložiska síry byla známa již ve starověku, intenzívně byla těžena především v 19. století až do 70. let 20. století. Stejný typ ložisek se nachází i v oblasti Romagna v jižní Itálii a také v polském Tarnobrzegu. Dnes jsou již italská a polské ložisko vytěžené. Bohatá ložiska stejného typu jsou i ve státech Lousiana a Texas v USA. Zejména ze Sicílie, ale i z Polska pocházejí sběratelsky atraktivní ukázky bohatých drúz krystalů síry velikosti do 10 cm.
Síra vzniká také během vulkanických pochodů. Roztavená tekutá síra vytéká trhlinami některých vulkánů a vzápětí rychle tuhne, nebo se sráží z horkých sopečných plynů a par, popřípadě krystalizuje z teplých minerálních pramenů ve vulkanických oblastech. V Širetoku na ostrově Hokkaidó v Japonsku vytékala „sirná láva“ do údolí, kde byla později těžena.
Síra je důležitou výchozí surovinou v nejrůznějších odvětvích chemického průmyslu. Dnes už se ovšem většina síry k průmyslovým účelům netěží v přírodě v elementární podobě, ale je vyráběna jako vedlejší produkt při zpracování zemního plynu, uhlí, ropy, při výrobě koksu a při úpravě sulfidických rud. Síra a její sloučeniny slouží při výrobě kyseliny sírové, při výrobě hnojiv, plastů, gum, při čištěné petroleje a ropných olejů, bělení vlny a hedvábí, výrobě papíru, mýdel, zápalek, výbušnin, barev, specielních malt a betonů, při čištění odpadních vod, při výrobě dezinfekčních prostředků, mastí proti kožním chorobám atd. atd. Hlavními producenty síry jsou USA, Kanada, Čína a Rusko. Na sběratelský trh s minerály dnes přicházejí především bohaté drúzy drobnějších silně lesklých krystalů z dolu El Desierto v departmentu Potosí v Bolívii.
Drúzy velkých dokonalých krystalů síry lze vyrobit i uměle. Takto vyrobené ukázky jsou od přírodních v podstatě k nerozeznání, zvláště pokud se krystaly nechají narůst na vzorky hornin a minerálů ze skutečných nalezišť krystalované přírodní síry. Známé jsou zejména syntetické napodobeniny vzorků síry ze Sicílie. Tyto napodobeniny naštěstí nejsou rozšířené nijak masově, takže sběratel minerálů se s nimi pravděpodobně nesetká.
Zobrazit: