6. Vznik Země a Vesmíru
Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla první generace hvězd. Ve hvězdách docházelo a dochází ke slučování jader lehkých prvků a vzniku celé škály prvků těžších, například železa, křemíku, hořčíku, sodíku, vápníku, hliníku a mnoha dalších.
Planeta Země vznikla před asi pěti miliardami let a od té doby se neustále vyvíjí. Nejdříve se shlukováním prachu a kamenů poletujících v mezihvězdném prostoru vytvořila koule. V další fázi narůstala hmota Země intenzivním bombardováním meteority, které zemskému tělesu předávaly značnou energii, takže byla žhavá a horká je vlastně dodnes. Když bombardování víceméně ustalo, začala Země od povrchu chladnout, takže na jejím povrchu vznikla krusta pevných tvrdých hornin, přičemž ve středu zůstávala stále žhavá. Dalším chladnutím a jinými složitými pochody se Země rozrůznila do několika rozdílných slupek – sfér. Nejsvrchnější sférou je zemská kůra, po níž chodíme; uprostřed Země je zemské jádro, které je podle našich představ značně hmotné (těžké) a žhavé. Mezi jádrem a zemskou kůrou je zemský plášť.
Zemská kůra je budována horninami. Na kontinentech jsou to horniny vyvřelé, usazené a přeměněné. Kontinentální kůra je silnější než kůra pod oceány (je průměrně 35 km mocná) a je také mnohem komplikovanější než oceánská kůra. Je tvořena množstvím různých typů vzájemně důkladně „prohnětených“ hornin. Zemská kůra pod oceány (oceánická) je slabší (průměrně 7 km) než kontinentální a její složení je jednodušší než na kontinentech. Je tvořena převážně vyvřelinami čedičového typu, na jejichž povrchu (tj. na mořském dně) se tvoří usazeniny.
Předchozí: « Agregát krystalů
Další: Horniny vyvřelé (magmatity) »
Obsah