Živce
Živce jsou v zemské kůře jednoznačně nejrozšířenějšími minerály. Odhaduje se, že tvoří 50 až 60 % jejího objemu. Jsou podstatnou součástí mnohých vyvřelých a přeměněných hornin, v menší míře jsou i v některých usazeninách.
Živce jsou hlinitokřemičitany (alumosilikáty) hlavně draslíku, sodíku a vápníku. Podle chemického složení a dalších vlastností je dělíme na dvě skupiny:
- alkalické živce (draselno-sodné) a
- sodnovápenaté živce neboli plagioklasy.
Alkalické živce
Alkalické živce obsahují draslík (draselné živce – ortoklas, mikroklin), draslík a sodík (sanidin, anortoklas) anebo pouze sodík (čistý albit). Albit zároveň řadíme i mezi plagioklasy, takže někdy se nehovoří o skupině alkalických živců ale úžeji jenom o draselných živcích. Složení draselných živců uvádíme ideálními chemickými vzorci takto:
| ortoklas | KAlSi3O8 |
| mikroklin | KAlSi3O8 |
| sanidin | KAlSi3O8 nebo též (K, Na)AlSi3O8 |
| anortoklas | (NaK)AlSi3O8 |
Draselné živce se navzájem mírně liší uspořádáním své krystalové struktury, takže například ortoklas, mikroklin a sanidin jsou popisovány stejnými chemickými vzorci, ale mikroklin krystalizuje v trojklonné krystalové souměrnosti a ortoklas a sanidin krystalizují v jednoklonné souměrnosti s tím, že se navzájem ještě liší mírou uspořádanosti krystalové struktury. Draselné živce tvoří odhadem asi 12 % zemské kůry.
Sodnovápenaté živce (plagioklasy)
Sodnovápenaté živce neboli plagioklasy obsahují sodík a vápník v různých poměrech. Plagioklas, který obsahuje téměř jenom sodík nazýváme albit, plagioklas s vápníkem nazýváme anortit. Mezi těmito dvěma krajními, téměř čistými variantami plagioklasů, rozlišujeme ještě čtyři další, a to podle toho, jak v nich přibývá vápníku a ubývá sodíku. Jsou to oligoklas, andezin, labradorit a bytownit. Celá plagioklasová řada tedy vypadá takto:
| albit | NaAlSi3O8 | Ab100-90 An0-10 (100-90 % albitové složky a 0-10 % anortitové složky) |
| oligoklas | Ab90-70An10-30 | |
| andezín | Ab70-50An30-50 | |
| labradorit | Ab50-30An50-70 | |
| bytownit | Ab30-10An70-90 | |
| anortit | CaAl2Si2O8 | Ab10-0An90-100 |
S tím, že uvedené chemické vzorce albitu a anortitu popisují ideálně čistý albit Ab100An0, respektive ideálně čistý anortit Ab0An100, které se v přírodě prakticky nevyskytují. Je odhadováno, že plagioklasy tvoří asi 40 % zemské kůry.
Živce jsou bílé, světle šedé, nažloutlé či narůžovělé. Poměrně snadno podléhají přeměnám na jiné minerály. V jednom směru jsou dokonale štěpné a ve druhém velmi dobře štěpné. Štěpné plochy jsou skelně až perleťově lesklé. Pokud tvoří dobře omezené krystaly, jsou tyto krystaly nejčastěji krátce sloupcovité až tabulkovité. V pegmatitech mohou krystaly živce dosahovat velikosti až několika metrů. V makroskopických ukázkách jsou živce neprůhledné, vzácněji jsou průsvitné a zcela výjimečně mohou být i průhledné.
Živce mají svůj název od toho, že při jejich zvětrávání se do půdy dostávají živiny nezbytné pro růst rostlin. Půda je obohacována nejčastěji o illit a kaolinit, které přeměnou živců vznikají. Zvětráváním živcem bohatých hornin, jako jsou žuly, ruly a arkózy, mohou vznikat ložiska jílových surovin, zejména kaolinu. Živce jsou využívány při výrobě keramiky a porcelánu. Za tímto účelem se těží především pegmatity, někdy žuly nebo živcem bohaté štěrkopísky.
Sběratelsky atraktivní jsou dobře omezené krystaly živců z dutin pegmatitů a z puklin v přeměněných horninách (alpská parageneze). Hledány bývají i velké několikacentimetrové vyrostlice živců vyvětralé ze žul. Takové můžeme snadno sbírat například v areálu motokrosové dráhy v Lokti, zjz. od Karlových Varů. Tradičně se mezi živci rozlišuje i několik variet; tak například průsvitné dokonale omezené krystaly ortoklasu ze žil tzv. alpské parageneze bývají označovány jako adulár, zelené mikrokliny se nazývají amazonit a krystaly albitu a oligoklasu z dutin žil alpské parageneze protažené podle pravolevé krystalové osy a zkrácené (zploštělé) ve směru vertikální krystalové osy jsou tradičně označovány jako periklin.
Z nesčetných nalezišť sběratelsky atraktivních vzorků živců lze namátkou jmenovat například klasické staré výskyty v pegmatitech v okolí San Piero in Campo na ostrově Elba, odkud pocházejí až 5 cm velké dokonalé, bílé, skelně lesklé krystaly ortoklasu. Pěkné drúzy žlutavých krystalů se vyskytovaly ve Strzegomi v Polsku. Dokonalé krystaly zeleného mikroklinu - amazonitu pocházejí z oblasti Pikes Peak v Coloradu v USA. Žluté průhledné ortoklasy drahokamové kvality se nacházejí na lokalitě Itrongay na Madagaskaru. Průsvitné bezbarvé až bílé krystaly ortoklasů - adulárů pocházejí například z oblasti Sankt Gotthardu ve Švýcarsku a z mnoha dalších alpských lokalit. Pěkné krystaly živců přicházejí v současné době na trh s minerály zejména z Číny a z Mongolska.
Zobrazit: