Pyrhotin, Fe0,83–1S

Pyrhotin je sulfid železnatý s deficitem železa vůči síře, proto se jeho chemický vzorec píše ve výše uvedené podobě. Zjednodušeně se vzorec pyrhotinu uvádí jako FeS, což je striktně vzato minerál troilit, který na rozdíl od pyrhotinu obsahuje železo a síru přesně v poměru 1:1.

Pyrhotin často obsahuje příměs niklu, jenž bývá zabudován do jeho krystalové struktury, častěji je ovšem nikl v pyrhotinu ve formě mikroskopických inkluzí pentlanditu. Pyrhotin je bronzově hnědý, kovově lesklý, neštěpný, má lasturnatý až nerovný lom. Některé typy pyrhotinů jsou silně magnetické, jiné nikoliv. Pyrhotiny z různých lokalit totiž vykazují určité rozdíly v uspořádání krystalové struktury, takže bývá rozlišováno několik tzv. polytypů pyrhotinu.

Pyrhotin tvoří zrnité, celistvé a kusové agregáty, poměrně vzácně se vyskytuje v podobě tlustě tabulkovitých šestibokých krystalů. V podobě drobných rozptýlených zrn je pyrhotin v malých množstvích poměrně běžnou součástí některých vyvřelých hornin jako jsou diority a gabra. Občas může v těchto horninách tvořit i větší akumulace. Ve větších akumulacích bývá přítomen na nejrůznějších typech ložisek sulfidů, která byla regionálně metamorfována. Poměrně běžný je na některých hydrotermálních rudních žilách a v některých skarnech. Pyrhotin slouží jako významná ruda niklu (viď pentlandit).

U nás se zrnité a kusové agregáty pyrhotinu vyskytují ve skarnu v Obřím dole v Krkonoších. Se sfaleritem, pyritem a arsenopyritem je poměrně běžný na rudních žilách Staročeského a Turkaňského pásma na Kaňku s. od Kutné Hory. Spolu s pyritem a chalkopyritem se vyskytuje na metamorfovaném sulfidickém ložisku v Tisové s. od Kraslic v Krušných horách.

Až 10 cm velké (výjimečně až 30 cm) tlustě tabulkovité krystaly pocházejí z rudního ložiska Trepča v srbském Kosovu. Na trhu s minerály se v současnosti můžeme nejčastěji setkat s dobře omezenými krystal pyrhotinu z ruského Dalněgorsku na Dálném východě, odkud pocházejí jeho až 30 cm velké krystaly. Pěkné sloupcovité krystaly se nacházely například také na ložisku Chiuzbaia v Rumunsku.

Zobrazit:

velebil.net